O chybách elity je třeba veřejně hovořit

O chybách elity je třeba veřejně hovořit, na počátku je vždy chyba a potom z chyb vznikne chybný systém, který roste a po čase díky chybám zase zanikne. Z dálky může mnohý systém vypadat jako bezchybný, ale z blízka spatříme mnoho chyb, které jsou většinou ukryté pod povrchem.
Představme si chybu jako ladění struny, pokud struna v hudebním nástroji není správně naladěná, je to chybou, po určité době se musí každá struna znovu naladit. Pokud je živý systém špatně naladěný, je tento systém logicky chybný a je třeba jej správně naladit.
Čím více strun má živý systém tím obtížnější je zde jeho naladění, je snadné naladit systémy, které mají minimum strun. Živé systémy existují ve vztazích mezi sebou a pro svoje přežití se musí přizpůsobovat; času, situaci, a okolním systémům, pokud jsou okolní systémy špatně naladěné, tak následkem je že není možné dosáhnout u systému správného naladění, protože správné naladění by zde bylo chybou z pohledu ostatních systémů.
Ten kdo chce mezi lháři a zloději v klidu žít, ten musí i lhářem a zlodějem i být, aby nebyl podezřelý, pokud se mezi lháři a zloději vyskytne ten, kdo nelže a nekrade, je označen za hloupého blázna a je za to, že chybuje i mnoho potrestán. Tam kde se lže a krade, tam život logicky nemá žádný smysl, protože vše je zde jenom ubohou špinavou skládkou chybných a nekvalitních systémů a hodnot.
Ten kdo mnoho generací existuje na této špinavé civilizační konzumní lidské skládce, považuje tuto skládku za svůj domov nebo za svůj národ, neustále zde jsou i soutěže a boje o teritoria na této ubohé špinavé skládce, kde mezi sebou mocná elita soutěží a bojuje o to, co zde mnoho miluje a potřebuje. Pokud někdo moudrý řekne, je třeba tuto ubohou skládku odstranit a žít zase tam kde není ubohá špinavá civilizační skládka a nebýt už závislý na hmotné a duševní špíně, je označen za nebezpečného ideologického nepřítele a rebela, většinou je za svojí drzost i exemplárně elitou potrestán tím že je na veřejnosti; ukřižován, upálen, umučen, či jinak násilně škodolibě zlikvidován.
Když na této veliké globální skládce umře nějaká mocná a bohatá svatá celebrita, která logicky i velmi mnoho lhala a kradla, tak se konají veliké a drahé obřady a mnoho se o tom i dlouho hovoří, protože je zde veliký kult svaté osobnosti, který je základem pro život na této ubohé toxické skládce, kde život nemá smysl a tak zde je běžná veliká závislost na drogách a výhodách. Mnozí co žijí na této skládce a mají se zde velmi dobře, se bojí smrti, mnohdy proto i mnoho investují do toho, aby zde žili co nejdéle i za cenu že jejich systém už díky stáří bude mnoho nemocný a slabý.
Smrtí zde ale nic nekončí, dochází zde jenom k přemístění z jednoho místa na jiné místo, vše v nás a okolo nás se v tomto systému neustále přemísťuje z jednoho místa na jiné místo, nic zde vlastně nestojí a tak zde ani není logicky nikde pevný bod, o který by se bylo možné opřít a na který by se i bylo možné spolehnout. Vše zde souvisí se vším a kolem velikého se zde točí malé a tak veliká budoucnost utváří malou současnost, pomocí přesunu informací v čase a tak v době kdy spíme, dostáváme ve snech informace z budoucnosti od těch, co právě v budoucnosti taky spí, je to jakási spánková telepatie která umožňuje cestování informací z budoucnosti do současnosti, není ale možné aby myšlenky ze současnosti, cestovali do budoucnosti, podobá se to slunci, kdy světlo od velikého slunce svítí na naši malou živou planetu.
Budoucnost s námi jako s loutkami snadno manipuluje a my se nemůžeme nijak této duševní manipulaci bránit, protože vše co je zde malé se točí kolem toho co je veliké. Život nejprve vystoupil z vody na souš a naučil se přežít i na souši, zakrátko život vystoupí i z naší planety do vesmíru a naučí se žít i ve vesmíru, život to jsou jenom továrny, co něco vyrábějí vše co je živé bylo evolucí vyrobeno a výchovou nastaveno k tomu aby to zde něco vyrábělo, je to průmyslový živý komplex jehož jsme součástí a vše zde souvisí se vším, snaha se násilně oddělovat od tohoto přirozeného výrobního komplexu je naivní zásadní chybou, za kterou jsme mnoho a často trestáni, tímto průmyslovým živým komplexem, kterému říkáme ekosystém.
Abychom nechybovali, musíme mít kvalitní správné informace, mnohdy nám někdo správné hodnotné informace i poskytne zadarmo, ale my je násilně odmítneme přijmout, protože milujeme bohužel mnoho lež a krádež. Pomoci lze jenom tomu, kdo si uvědomí to, že je smrtelně nemocný a požádá o pomoc toho, kdo jej může skutečně uzdravit. Pokud si globální prezidenti a řiditelé neuvědomí to, že jsou duševně a tělesně mnoho nemocní, nemohu jim bohužel z daleké budoucnosti nijak osobně kvalitně pomoci a tak se globální ekonomická a politická krize bude prohlubovat a následkem budou jenom globální války a epidemie.