Jestliže je někomu 70 let je logicky starý a tím je i nemocný, stáří působí na každého člověka je to nemoc, na kterou se vždy umírá a lék na tuto nemoc zde není. Je to chyba v zákoně, že on umožňuje starým lidem, aby byli ve vedoucí státní funkci, i když už vzhledem ke svému stáří nemohou splnit náročné úkoly vysoké státní funkce. Je třeba už konečně dát do zákona, že ve vysoké státní funkci nemůže být starý člověk, nejlepší by bylo dát do zákona, že ve věku 55 let bude život každého člověka na světě pomocí eutanazie ukončen, věk 55 let jsem odvodil od zákona, kdy lidi od věku 55 let mají prodlouženou dobu na hledání nového zaměstnání, protože jsou staří a zaměstnavatelé o ně již nemají zájem. Takto by státy ušetřili veliké peníze na důchodech a na zdravotní péči o staré lidi. Náklady na staré lidi jsou natolik veliké, že následkem je globální krize u ekonomiky a politiky. Jeden den Václava Klause stojí náš národ 2 000 000 Kč a nezaměstnaný člověk má na jeden den 100 Kč. Pokud bychom na celém světě pomocí eutanazie eliminovali všechny lidi, co jsou starší 55 let tak by okamžitě ekonomická a politická krize skončila. Potom bychom začali pomocí eutanazie likvidovat lidi, co jsou nekvalitní a proto nepracují a neplatí státu daně, prostě je to jenom otázkou čistoty kdy se musí všechna špína uklidit, aby zde nepřekážela a bylo zde čisto jako v přírodním ráji. Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit mít ve vysokých státních funkcích staré a nemocné lidi, co už na svojí práci nestačí a jenom zabírají sobecky místo lidem co jsou mladí a pracovití.
Mnozí si myslí, že na pohádky věří jenom naivní malé děti, podívejte se ale na většinu; knih, filmů, her, atd. pro dospělé a naleznete v nich mnohé, co se běžně používá v pohádkách. Pohádka je založena na tom že vše dobře nakonec dopadne a že dobro vyhraje nad zlem, v pohádkách jsou možné zázraky a jsou zde i postavy, které v běžném životě nejsou, je to jakýsi únik od reality, která se nám nelíbí, protože v realitě jsme jenom loutky, se kterými mnohé snadno manipuluje. Svět je postaven na tom, že chytráci ovládají pomocí pohádek hlupáky, co je to; reklama, politika, náboženství, atd. Jsou to většinou pohádky, pomocí kterých chytráci ovládají hlupáky, stačí se jenom pozorně dívat z blízka na to, co nám chytráci nabízejí, a dojde nám, že tam kde není rovnost, tam jsou i pohádky a jiné dezinformace. Chytrákům jde o to vyhrát nad hlupáky a učinit z nich svoje sluhy a otroky, vše je postavené na tom že z dálky mnohé vypadá jinak než z blízka a tak nám není umožněno poznat mnohé z blízka, abychom nepoznali, že jsme pomocí pohádek manipulováni. Je to zde lidské divadlo kde je každý člověk divákem i hercem a jeho myšlení a konání vychází ze situace a úkolu který se zde snaží splnit, aby vyřešil nějakou životní situaci. Takový hlupák si kupuje hlouposti a potom se diví, že není spokojený a šťastný v tomto hloupém pohádkovém světě, který pro hlupáky vytvořili chytráci. Je to jakási opilost nejrůznějšími pohádkami pro dospělé a nikdo se nedokáže této opilosti zbavit a tak musí konzumovat drogy a jiné hlouposti.
Nastává období výprodejů a tak bude dobré si koupit počítač, který nám bude dobře a dlouho sloužit. Zapomeňte na to že si koupíte notebook nebo tablet, to jsou jenom hračky pro naivní malé děti které dlouho nevydrží a brzo zastarají a budete muset zase investovat! KME MidiTower ATX CX-8062 600W 150mm Spolehlivá počítačová skříň s velmi tichým zdrojem a podporou základních desek formátu ATX a Micro ATX. Skříň je vybavená dvěma snadno přístupnými USB porty, Firewire rozhraním a audio porty. Uvnitř skříně naleznete kvalitní 600 W napájecí zdroj se 150 mm ventilátorem a šest interních 3,5″ slotů pro pevné disky. Na čelní straně naleznete čtyři 5,25″ pozice pro optické mechaniky nebo šuplíky na pevné disky a jeden externí 3,5″ slot například na disketovou mechaniku nebo čtečku paměťových karet. Ve skříni jsou připraveny průduchy pro ventilátory, které zajišťují kvalitní průtok vzduchu a prodlužují tím životnost komponent. GIGABYTE 970A-D3 Jeden z modelů nové série základních desek AMD 900 od společnosti Gigabyte, předního výrobce základních desek, grafických karet a dalšího hardware. Deska je zaměřena na herní fanoušky a tvůrce vysoce výkonných PC systémů, kteří plánují stavbu nového stroje s připravovanými až 8jádrovými procesory z high-endové řady AMD FX. Deska je vybavena tzv. „černou paticí“ neboli socketem AM3+, který dovoluje jak usazení vysoce výkonných CPU řady AMD FX, tak i zpětnou kompatibilitu AM3 založenou na procesorech Phenom II a Athlon II. Černá patice přináší účinnější napájení a vylepšenou montáž chladiče. Při návrhu desky byl využit koncept Ultra Durable 2, který obsahuje pouze vysoce kvalitní japonské kondenzátory s pevným dielektrikem slibující ultradlouhou životnost 50000 při plném vytížení. Koncept Ultra Durable obsahuje i feritové cívky s vysokou energetickou účinností a MOSFETy s nízkým RDS(on), které minimalizují ztráty při spínání a mají lepší tepelné charakteristiky. Na desce má své místo i další patentovaná technologie z dílny Gigabyte. Jedná se o DualBIOS 3TB+ s podporou bootování z pevných disků o kapacitě 3 TB a více bez nutnosti rozdělování disků do menších oddílů. Samozřejmostí je poté podpora automatické obnovy BIOS nastavení ze záložní ROM paměti. To může být velmi užitečné především při špatné či nevyhovující aktualizaci BIOSu či při jeho poškození po útoku nějakého viru. Jistě potěší i vybavenost desky audio kodekem Realtek ALC889A, výjimečným audio řešením pro vysoce výkonné a vícekanálové audio s rozlišením HD. ALC889A zahrnuje převodovou technologii ve vlastnictví společnosti Realtek, která dokáže dosáhnout poměr signál / šum 108dB, čímž se dosáhne kvalitnější zážitek při poslechu HD audia. AMD FX-8120 Procesor AMD FX-8120 odkrývá v plné síle výhody vícejádrového zpracování moderní architektury Bulldozer. Osmička jeho jader je vyrobena moderním 32 mn výrobním postupem, díky němuž se podařilo zlepšit efektivitu zpracování při současném zvýšení výkonu a snížení tepelného vyzařování. Procesor je také vybaven technologií Turbo CORE druhé generace, která zajišťuje maximální výkon při širokém spektru využití. Pokud totiž nevyužíváte všechna procesorová jádra, aktivním je automaticky navýšena pracovní frekvence, a tak je dosaženo vynikajícího výkonu i pro aplikace, které nevyužívají plný výpočetní potenciál. Procesor navíc obsahuje hned dvojici turbo frekvencí, mezi kterými dokáže přepínat, tak aby se vždy vešel do stanovené horní hranice TDP. Příjemným bonusem je jistě otevřený násobič, který maximálně usnadňuje přetaktování. AMD FX-8120 nabídne schopnosti zpracování zbrusu nových instrukcí. Instrukce AVX (Advanced Vector Extensions) zlepšuje paralelismus, což přijde vhod zejména vědeckým a 3D aplikacím, které využívají složité výpočty s plovoucí čárkou. Instrukce FMA4 a XOP (Floating Point Vector Multiply Accumulate) zlepšuje propustnost a výkon při mnoha vektorových funkcích (celočíselných i s plovoucí desetinnou čárkou). Instrukce AES (Advanced Encryption Standard) pak výrazně zvyšuje výkon nejnovějších šifrovacích aplikací, jakými jsou například TrueCrypt a hodnotící aplikace typu PCMark. Procesor podporuje moderní operační paměti až do frekvence 1866 MHz DDR3 a nečiní mu problém ani spolupráce s nízkonapěťovými moduly (1,35 V a 1,2 V). Výhodou je pak pokročilá optimalizace komunikace každého jádra přímo s paměťovými moduly. Procesor podporuje sadu funkcí pro vylepšení výkonu, spolehlivosti a zabezpečení stávajících i budoucích virtualizačních prostředí. Velkou výhodou je zejména to, že mají virtualizované aplikace přímý a rychlý přístup k přidělené paměti. IOMMU rozšíření architektury AMD64 navíc zajišťuje podporu překladu adres a ochranu přístupu při DMA přenosech. Sada úsporných technologií AMD PowerNow! (Cool’n’Quiet Technology) zajišťuje správu napájení a optimální nastavení výkonu na základě požadavků procesoru. Jedná se zejména o C6 a CC6 stavy napájení, které umožňují procesoru snížení napětí pro všechna jádra i každé jádro individuálně. Veškeré úsporné a výkonové funkce jsou samozřejmě přepínány v okamžiku jednoho procesorového cyklu, takže nemají žádný vliv na výkon ani uživatelský komfort používání. Řada procesorů FX je vhodná zejména pro náročné 3D modelování, editace videa a počítačové hry, u kterých využijete prémiový výkon, kombinovaný s atraktivní pořizovací cenou. SAPPHIRE HD 6750 Zajímavý model grafické karty, který představuje velice dobrou koupi v kategorii grafických karet do 2000 Kč. Jedná se o nereferenční provedení od společnosti Sapphire, dvorního výrobce grafických karet s čipy ATI/AMD, který překvapí zejména svou velikostí paměti. Ta má hodnotu 2 GB, což je až 4krát více než základní model. Karta je z tohoto důvodů vhodná i pro hraní nových DirectX 11 her ve vysokém rozlišení. Samozřejmostí je špičková akcelerace videa. Karta využívá prověřené jádro RV840 pod kódovým označením Juniper PRO, které se již objevilo u staršího modelu ATI Radeon HD 5750. Toto jádro je však i v dnešní době konkurence schopné a tak nebyl důvod ho osadit i do nových modelů pro rok 2011. V čem se ale HD 6750 od předchozí generace „pětkové“ řady zásadně liší, je HDMI výstup ve verzi 1.4a respektive 3D podpora. Na kartě je sice stále implementován video dekodér UVD (Unified Video Decoder) ve starší verzi 2, avšak úpravou BIOS bylo dosaženo, že i tato verze dokáže dekódovat 3D Blu-ray skrze formát MVC (Multiview Video Coding). Nechybí podpora hardwarové akcelerace videa i dalších formátů jako H.264, VC-1 a MPEG-2. Zajímavostí je poté podpora pro Adobe Flash, který je hojně zastoupen na webu, a grafické jádro jejím zpracováním výrazně ušetří práci procesoru, jehož výkon bude ušetřen pro operace jemu typické. Corsair 16GB KIT DDR3 1600MHz CL9 Blue Vengeance Vysokokapacitní značkový kit čtyř výkonných paměťových modulů CORSAIR z řady Cerulean Blue Vengeance, která je určená do výkonných stolních počítačů typu pracovních stanic nebo herních strojů s novými procesory z rodiny Intel Sandy Bridge. Balení obsahuje čtveřici špičkových paměťových modulů DDR3 s celkovou kapacitou 16 GB a s pracovní frekvencí 1600 MHz, při které jsou schopny dosáhnout solidního časování CL9-9-9-24. Díky použití technologie Dual-Channel a nízkému napájení nabízí optimální kombinaci výkonu, nízké odezvy i energetických nároků. Tato verze paměti podporuje profily XMP, které Vám dovolí na kompatibilních základních deskách lehce taktovat. Disponují inovativními pasivními chladiči Cerulean Blue Vengeance z hliníku s vysokým žebrováním, které perfektně odvádí veškeré zbytkové teplo a poskytuje výtečnou stabilitu i při přetaktování modulů. Oproti předchozím DDR1 a DDR2 pamětím nabízí vyšší frekvence a nižší spotřebu. Moduly mají stejně jako DDR2 240 pinů, avšak aby se zamezilo jejich nesprávnému použití, klíč (čili vrub) je umístěn na jiném místě. SEAGATE Barracuda 7200.12 3000GB s Advanced Format Modernizovaný pevný disk SEAGATE Barracuda 7200.12 nabízí kapacitu 3000 GB přístupnou přes vysokorychlostní rozhraní SATA III a s Advanced Format. Díky tomu již nebudete mít problém s ukládáním dat do Vašeho počítače. Disk využívá převratnou technologii kolmého zápisu. Tato technologie umožňuje zápis dat kolmo na plotnu disku, datový záznam je tak hustší a kapacita několikanásobně vyšší oproti běžnému podélnému zápisu. Disk je ideální pro náročné úlohy, do pracovních stanic nebo výkonných domácích počítačů. Vyrovnávací paměť 64 MB zaručuje špičkovou odezvu i při úlohách zpracování videa, zvuku, grafiky nebo počítačových hrách. O tichý a spolehlivý provoz se starají motory s fluidními ložisky, disk má tak vyšší životnost než klasické provedení. Pevný je vybaven moderním rozhraním Serial ATA III, které na rozdíl od staršího rozhraní Ultra ATA nabízí vyšší propustnost a výkon, podporu pokročilých technologií jako je NCQ pro optimalizaci trasy čtecích hlav nebo jednodušší a spolehlivější kabeláž. Pro bezproblémový provoz je disk opatřen speciálním souborovým systémem Advanced Format, se kterým si skvěle rozumí moderní operační systémy jako je například Microsoft Windows 7. Samsung SH-222AB černá Moderní DVD vypalovací mechanika značky Samsung s technologií WriteMaster v černém provedení a rychlým SATA rozhraním. Mechanika vyniká vysokou rychlostí zápisu na média typu DVD±R dosahující až 22x a na dvouvrstvá média až 12x. Samozřejmostí je podpora profesionálního formátu DVD-RAM, který lze skvěle využít na zálohování dat a časté přepisy. Zařízení disponuje vyrovnávací pamětí o kapacitě 1,5 MB s ochranou proti podtečení a v počítačové skříni je možné ji umístit v horizontální i vertikální poloze. Vypalovačka se dodává v bulk balení jako samostatná mechanika. 27″ Samsung T27A550 červeno-černý Exkluzivní LCD s vynikajícími parametry, kombinovaným tunerem s dálkovým ovládání a možností připojit další zařízení přes mnoho vstupních rozhraní. Tuner si poradí s analogovým vysíláním i digitálním normou DVB-T či DVB-C a samozřejmostí je slot pro CI karty. Potěší i funkce obrazu v obraze (PiP), ovládání přes Anynet+ a USB s funkcí ConnectShare. Panel disponuje Full HD rozlišením s extra vysokým dynamickým kontrastem 1 000 000:1 pro opravdovou věrohodnost obrazu. Rychlá doba odezvy Vám zajistí krásně plynulý obraz s rychlými přechody obrázků bez rozmazání. Tento model je ideální pro multimediální využití a tak nechybí ani slušně výkonné integrované reproduktory 2x 5 W. Možnosti připojení obrazového signálu nabízí klasický D-Sub a pro další externí zařízení je připravena dvojice rozhraní HDMI i komponentní vstup. Zvuk je možné dále připojit optickým kabelem například do domácího kina. LCD monitor je velmi vhodný pro použití v domácnosti, kde bude skvělým prostředkem pro sledování televize, filmů ve vysokém rozlišení i pro hraní počítačových her.
Jaký je král, takové je i jeho království. Každý člověk zde má svoje království, kde kraluje a on zde o všem rozhoduje podle toho, co on miluje a obdivuje, mnozí sobečtí jedinci se snaží, aby jejich království bylo velmi veliké a tak měli ze svého království i veliký užitek. S velikým královstvím jsou i veliké problémy, protože není zde král ten, který by se zavděčil všem a tak musí mít král k dispozici velikou a drahou mocenskou složku, která pomocí hmotného a duševního násilí udržuje v chodu jeho veliké království a eliminuje násilně vše, co se snaží jeho království nějak poškodit. Po čase se každé veliké království začíná proměňovat ve veliké vězení, mnohdy jsou hranice království i přísně hlídané mocenskou složkou, aby lidi z tohoto národního vězení neutíkali tam, kde se jim bude lépe žít. Králové odcházejí a přicházejí a národní ideologické vězení zde zůstává, povrch tohoto národního vězení se mění podle ideologické situace, ale pořád zde zůstává veliká mocenská složka složená z; armády, policie, byrokracie, soudů, vězení, ideologie, atd. Blázen s korunou na hlavě si o sobě myslí, že je králem, který národu kraluje a že on může o druhých bez druhých rozhodovat. Mnohokráte zde byla snaha, aby nám staří blázni nekralovali a nedělali z nás ubohé žebráky díky špatným zákonům a vysokým daním. Problémem je zde přelidnění a degenerace u populace, je třeba urychleně eliminovat přelidnění a degeneraci jenom tak dojde k tomu, že zde už nebudou blázni s korunou na hlavě, co na nás sobecky parazitují a dělají z nás ubohé žebráky, co žebrají o zaměstnání za minimální mzdy, nebo žijí z podpory, protože nemají zaměstnání. Normální je být zde tím čím každý opravdu je a nehrát si zde na to co nejsme, jakmile si mocní a bohatí králové hrají na to, co nejsou tak se z toho musí rychle mnoho zbláznit a následkem je ekonomická a politická globální krize. Proto se musí globálně zavést eliminace dětí, co nejsou schopné vystudovat vysokou školu a sloužit tím mnoho společnosti, ten kdo nebude mít v 2 letech genetické a ekonomické předpoklady pro to, aby vystudoval vysokou školu, ten bude ekologicky automaticky eliminován. Nepotřebujeme zde veliké množství hloupých nemocných ubožáků, ale potřebujeme malé množství inteligentních zdravých lidí, co budou produkovat veliké ekonomické hodnoty pro společnost. V přírodě je přirozené, že se nekvalitní jedinec stane snadnou potravou pro dravce, díky tomu zde není degenerace a přelidnění, ekonomika a ideologie musí být postavená na dokonalých lidech, protože každý člověk je zde článkem pevného řetězu a nejslabší článek určuje pevnost tohoto řetězu. Ten kdo nebude mít v 24 letech vysokou školu, bude ekologicky eliminován, jiné cesty pro nás zde není.
Globální krize u ekonomiky a politiky je zde díky chybám v nás a okolo nás, základem funkčnosti u ekonomiky a politiky je optimalizace, která chyby správně a rychle neustále eliminuje. Musíme skončit s vírou v hlouposti a začít pochybovat o všem co je nám mnoho svaté. Klasickou chybou jsou zde svaté kulty, spojené s tím že po nějakém svatém kultu pojmenujeme; letiště, ulici, dům, most, továrnu, město, atd. Když se svatý kult změní, musí se změnit potom i mapy, protože se staré kultovní pojmenování nahradí novým kultovním pojmenováním! Kult je stejnou chybou jako konzumace tabáku a alkoholu, je třeba už přestat zde být ubohou loutkou, kterou snadno ovládají; drogy, kulty, peníze, výhody, sláva, autority, atd. Bible je klasickou ukázkou toho, jak lidská kultura v minulosti mnoho chybovala, tím že ubohé naivní svaté kulty milovala a realitu neuznávala! Je třeba zakázat; politiku, náboženství, sekty, ideologie, reklamu, kulty, víru, pohádky, atd. Dezinformace jsou informační drogou, na které jsme mnoho závislí a následkem je ekonomická a politická krize, tam kde je lež, tam je i krádež! Bohem se nám musí stát dokonalost a vše co je zde nedokonalé to musíme eliminovat! Díky bohu se smát sviním mohu, tak to je že ten druhý svině je. Nemá smysl házet perly sviním, protože svině milují jenom veliké koryto, díky kterému zde mají možnost rozhodovat o nás bez nás! Každý civilizovaný kulturní člověk je ubohou sviní, jediný rozdíl mezi těmito ubohými sviněmi je v jejich velikosti, čím větší je zde někdo svině, tím větší sviňárny zde i dělá. Obrazně je současnost jako bolavé zuby, na které bereme prášky, co utlumují bolest, já jsem zubař, který dokáže nemocné civilizační zuby uzdravit, ale bude to mnoho bolet, protože budu muset vytrhat zkažené zuby. Základem změny musí být to, že děti už nebudou vychovávat rodiče a školy, ale bude je vychovávat; umělá inteligence, roboti, internet, atd. výchova to je naprogramování a jenom správně naprogramovaný člověk správně myslí a správně žije. Nebude zde již žádné soukromí a vše zde bude společné, nebudeme mít jména, ale budeme místo jmen používat jenom čísla svých telefonů. Nebudeme mít peníze, ani soukromé vlastnictví, budeme jenom plnit pokyny od robotů a umělé inteligence, nebudou zde napsané normy a zákony, normou a zákonem nám bude to, co nám řekne robot nebo umělá inteligence. Nebude zde již konzumace alkoholu a tabáku, jedinou drogou nám bude náš aktivní život a správné plnění příkazů od umělé inteligence. Nebudou zde již staří ubozí prezidenti a staří ubozí řiditelé, ten kdo bude podle pravidelných testů pod výkonnostním průměrem, bude automaticky ekologicky eliminován.
Vymývání mozku dezinformacemi je nakažlivé jako chřipka a stejně nebezpečné jako chřipka, začíná to pohádkami a končí to politickými sliby a reklamou. Je vůbec možné se nějak bránit před tím, abychom neměli vymytý mozek a někdo s námi snadno nemanipuloval? Kdo jsou vlastně ti, co se snaží druhým lidem profesionálně vymývat jejich mozek? Většina lidí si myslí, že jde jenom o sekty a jejich vůdce ale z hlediska statistiky se zde jedná jenom o bezvýznamné 1% těch, co se snaží lidem vymývat mozky, a 99% profesionálů má vysokou školu a chodí do zaměstnání, kde jsou dobře placení, za profesionální vymývání mozků. Čím více se člověk vzdaluje od přírody, tím více má i kulturní civilizací vymytý mozek a stává se z něj otrok kulturní civilizace. Jelikož má většina lidí na světě mozek kulturní civilizací dokonale vymytý, tak se stává závislá na konzumaci návykových silných drog, které vytvářejí v mozku iluze, že je vše v pořádku. Nejhorší je, že dochází k tomu, že už sami sobě mozek systematicky vymýváme, protože je to pro nás výhodné, dostali jsme se od začarovaného kruhu, a není zde nikdo, kdo by nám ukázal cestu ven z toho kruhu. Vše je o tom pochopit kdo je to ten druhý a musíme tuto informaci uložit do našeho podvědomí. Díky bohu se smát sviním mohu, tak to je že ten druhý svině je. Ten druhý je svině a je jedno, jestli ten druhý je; prezident, řiditel, papež, král, císař, lékař, celebrita, učitel, atd. Od sviní musíme očekávat jenom samé sviňárny, nesmíme se nechat oklamat humanitními maskami, které svině často nosí, a musíme znát jejich humanitní skutky, protože slova mohou klamat a skutky klamat nemohou.
Mnoho nemocí je zde díky strachu a je nemožné těmto nemocným systémům pomoci, protože se ocitli v začarovaném kruhu a nemají odvahu z tohoto kruhu uniknout. Pokud strachem onemocní většina lidí, jedná se už o nemoc u podniku nebo u národa, zde je snaha o pomoc zbytečná a naivní, jenom čas může dokázat s tímto strachem bojovat. V současnosti je zde veliký strach z bídy a nezaměstnanosti, tento strach umožňuje elitě snadno manipulovat s chudými lidmi a dělat si s nimi cokoli. Strach to je špatná zkušenost, u které nechceme, aby se tato špatná zkušenost opakovala a tak se bojíme hadů, anebo se bojíme zubaře. Strach je dobrý sluha a zlý pán, jak to učinit ale, aby nám strach sloužil a nevládnul? Díky bohu se smát sviním mohu, tak to je že ten druhý svině je. Pokud si budete tuto meditaci často, tak se zbavíte svého strachu z lidí, co se snaží z vás učinit ustrašené ubožáky. Jakmile někdo konzumuje drogy, stává se z něj svině, která se snaží druhým lidem nahnat strach a učinit z nich svoje otroky co je budou poslouchat jako otroci. Tam kde existuje trest, tam existuje i strach z trestu, je snadné trestat a je těžké změnit systém tak, aby zde nemuselo být neustálé tvrdé trestání a tím zde nebyl ani strach, který z lidí dělá ubožáky, co jsou závislí na; výhodách, moci, bohatství, slávě, jistotách, drogách, autoritě, atd.
Na první pohled je to moje město jako každé jiné, jemuž je podobných tisíce dalších. Město má své čtvrtě, svoje centrum, svoje periferie, svá nádraží, radnici, kostel, velká obchodní centra, jako i malé obchůdky, hlavní třídy, temné uličky, restaurace a obchody všeho druhu, sídliště či pavlačové domy, svůj ruch a šum, a to vše doplňují lidé, kterých jsou zde hromady, a kteří jako mravenci v mraveništi každý den se valí přes to město za svými ubohými cíli. Město má pochopitelně i svoje úřady, instituce a všemožné organizace, které jsou dominantou celé této aglomerace a dělají čest svému městu. Ale tu správnou pověst dělají městu lidé zde žijící a pohybující se v něm. V tom je toto město zvláštní. Člověk může být jakýkoliv, ale sotva jednou vstoupí dovnitř, padne na něj duch tohoto města, který ovládne a přetvoří daného člověka tak, aby se stal jedním z davu. A tak se noví přistěhovalci, stávají jedněmi z řadových obyvatel tohoto města, a to se vším všudy. Zapadnou do toho monotónního pohybu a rytmu života, který je v tomto městě, a převezmou všechny nezbytné a potřebné rysy v chování a charakteru, aby mohli být jedněmi ze stáda, zbytečně nevyčnívali a především, aby si mohli urvat z toho města tolik, kolik jen mohou. Lidé zde dosáhnou, čeho chtějí, ale musí jejich tužby a motivační cíle být v mezích možností samotného města, nesmí překračovat hranice a limity, které byly vytvořeny. Pokud totiž člověk překročí ony limity, nebo bude chtít něco, co jde v rozporu se zavedenými mechanismy v daném městě, přijde velmi rychlá exkomunikace daného jedince, z něhož se posléze stává odpadlík, renegát, vyvrhel společnosti či nějaký idealista. Jak je lehké žít v tomto městě, když chcete být jedním z těch mravenců v tomto mraveništi, tak je těžké v něm přežívat, pokud chcete být někým jiným. Nabízí se myšlenka, že dané město má na to vše právo. Lidé si ho vytvořili, dali do něj určité systémy, pravidla, vybudovali hodnoty a zákony, zavedli určité normy, morálku a etiku, a tak pokud se najde někdo, komu se to příčí a nelíbí, tak nikdo ho přece v tom městě nedrží, může se odstěhovat do jiného města, kde třeba to bude jiné. Anebo ať si někdo nespokojený klidně založí svoje město, které bude podle jeho představ. To celé je hezké, a snadno se to říká, ale realita je složitější. Město totiž žije z lidí v něm pohybujících se, a každý jedinec, který opustí ono město, je velkou ztrátou. Nejde o to, že zmizí jeden člověk, jde o to, že takový člověk by mohl být příkladem pro mnoho dalších. A třeba časem by takto odešlo deset lidí, poté sto, pak tisíce, až by se jednoho dne stalo, že by město zelo prázdnotou. Město tedy hlídá každého jedince, a každý odpadlický projev hned v zárodku tvrdě potrestá. A nejen to, vštěpuje obyvatelům do hlavy, že být odpadlíkem je něco špatného a hrozného. Touto démonizací zdravého myšlení a rozumu pak efektivně vytváří nejen oddanost a poslušnost vůči dogmatům a normám onoho města, ale dělá se z obyvatel nejlepší ochranná a preventivní složka. Lidé totiž z dané obavy a ze znechucení před nezapadajícími elementy sami udělají onu exkomunikační špinavou práci, a nejednou přispějí k tomu, se každý přizpůsobí a podřídí. Ale jak jsem již říkal, v drtivé většině případů každý, automaticky stává jedním z dalších poslušných mravenců, a začne se chovat tak, aby v tom mraveništi zapadal. Říkal jsem, že lidé se mohou odstěhovat, změnit místo bydlení či udělat vlastní město. Ale také jsem říkal, že to není tak snadné. Předně jako toto město, je široko daleko plno stejných či podobných měst, a hledat nějaké opravdu jiné a osobité město, to je otázka exotických dalekých krajin, které navíc ani nezaručují, že by to tam mohlo být jiné. A tak člověku vlastně moc nezbývá, a musí si vybrat, buď se přizpůsobí, anebo bude exkomunikován. Složitější situace nastává, pokud se člověk narodí v tomto městě, vyrůstá v něm, přebírá jeho hodnoty, normy, zákony, učí se všemu, co považují ostatní lidé za správné, důležité a potřebné, chodí a dělá přesně to, co se má a co se od něj očekává. A tak to dělá, až jednoho dne zjistí, že to vše je jedna velká fraška. Najednou si uvědomí, že už nechce být žádným mravencem, ale chce být mimo tuto hmyzí komunitu. Tehdy pak nastávají těžké chvíle pro takového člověka, a ve většině takových případů dochází k depresím, nepředloženým činům někdy i násilným, a nejednou to směřuje i k exkomunikaci. Zvláštní je, že ač je daný člověk plný zoufalství a frustrace, tak skrz to, že vyrostl na tomto systému, není schopen odstěhování, protože je až moc závislý na všech těch mechanismech a zákonitostech. A tak žije na okraji města a celé společnosti, a čeká na vykoupení v podobě smrti, ti naivnější věří v zázraky a štěstí. Nastává celkem bizardní situace, daný jedinec si uvědomuje, že město ho ničí, že je někým jiným než mravencem, ale nemá sílu a vůli, aby se vymanil z jeho vlivu. Ono není ani divu, kouzlo daného města je velmi silné, a historie nepamatuje, že by se našel někdo natolik silný, kdo by dané kouzlo zlomil a osvobodil se. A i kdyby se přece jen dostal pryč z města, pořád v něm bude kus ideálů, který mu bude navždy připomínat, kde byl. Prostě rodné teritorium je fascinující místo plné jedno tvarné monotónnosti a stereotypu, kde vše do sebe zapadá, funguje jako motor v autě, a lidé znají a mají svá místa, nad kterými nepřemýšlí a neřeší je. Pokud se něco v tom pokazí, prostě se to vymění, spraví či nahradí, a život pokračuje dál. Já jsem se v jednom takovém městě narodil, prožil v něm dětství, dospívání, i dospělost. A už od počátku vnímání své existence jsem tušil cosi divného. Nechápal jsem některé složité nenormální věci, které jiní považovali za běžné a normální. Přemýšlel jsem nad okolnostmi, nad kterými jiní ani nezavadili myšlenkami. Snil jsem o tom, co jiní považovali za divné a šílené, toužil jsem po tom, co ostatní brali za zkažené, nenormální nebo hloupé. Víc a víc jsem vnímal kolem sebe věci, které mě nepřišly normální, a naopak to, co jiní viděli jako nenormální a zvláštní, já měl za normální. Postupem času jsem pociťoval přirozenosti všude tam, kde se to zakazovalo, a viděl hezké věci v místech, které se zatracovaly. Moje zmatení mysli bylo rok od roku větší, a já se toho bál. Měl jsem strach ze svých myšlenek a z jejich odhalení, a tak jsem upadnul v uzavřenost, a upadl do svého vnitřního světa fantazie, kde jsem snil a prožíval svou realitu. Ale něco takového nepomáhalo, protože realita kolem mě bila do celého těla a já neměl kam před ní utéci. A tak po kratším období naivního přesvědčování, že je chyba ve mně a jsem hloupý blázínek, který až moc fantazíruje a uniká mu tak skutečná realita, jsem přišel jednoho dne na to, že to, co vnímám a cítím, nejsou sny a bludy mé choré mysli, ale jsou bohužel skutečností. Ono osvícení a prozření mě nadchnulo a zaradoval jsem se, zároveň ale na mne dopadla beznaděj a frustrace. Byl jsem totiž osamělý, a nejen to, byl jsem i bezmocný vůči tomuto všemu. Původní moje reakce byla, že jsem chtěl to celé nějak napravit a změnit. Tento boj s větrnými mlýny trval jen chvilku, než jsem narazil hlavou na tvrdou stěnu reality a uvědomil si zbytečnost a hloupost tohoto jednání. A tak jsem toužil utéci z tohoto města, vymanit se z jeho zhoubného kouzla, ale nenašel jsem buď sílu, anebo prostředky. A tak jsem tady zůstal uvězněn a tím i odsouzen k doživotnímu žaláři, ze kterého bylo úniku jen za pomoci smrti. Jak roky plynuly, moje frustrace a deprese narůstaly, a já přemýšlel, proč se to děje zrovna mně. Byla období, kdy jsem si vroucně přál být jako jeden z těch mravenců kolem, co bez myšlenek chodí sem a tam, dělají vše mechanicky a nepřemýšlí nad tím vším. Ale pak se zas ta doba změnila v jinou, kdy jsem naopak plný znechucení a opovržení hraničící až s nenávistí proklínal všechny mravenčí lidi. Pak se to jednoho dne všechno změnilo. Bylo mi vyššími silami nabídnuto vykoupení ze svého vězení v podobě předčasné, neplánované smrti. Daný fakt sice zprvu působil děsivě, ale velmi rychle jsem si na něj zvyknul a našel v něm zalíbení. A posléze jsem v tom našel i svou sílu a odhodlání. Fakt, že umřu dříve než ostatní, že nebudu muset čekat do hnijícího a rozpadajícího se stáří, ten mě utišoval, jako morfium zraněného vojáka osvobozoval mne. Už mi vězení nepřišlo tak těsné a kruté, a lidé kolem nepřišli takoví škrtící, už mi nevadili žádné zákony, normy a pravidla, už mě totiž všechno bylo jedno a nic jsem neřešil. Stal jsem se svobodným, ačkoliv jsem stále byl ve vězení. Onen pocit osvobození mi vnukl do duše osvícení a prozření všeho kole mne. Jak slastný to byl pocit, když jsem se nad to vše kolem mohl povznést jako orel, a vidět vše z ptačí perspektivy. Přesto ale pořád jsem byl naživu, ve svém vězení, a tak pokaždé, když jsem nevzlétal a dosedl na zemi, abych si od toho létání odpočinul, dopadly na mě pocity beznaděje, marnosti a frustrace, aby mi připomněly, že pořád ještě jsem součástí tohoto města. Ony stavy povznesení nad tím vším mě přinášely nejen pocity svobody a volnosti, ale i ukazovaly nové skutečnosti, které jsem dřív neviděl, nebo jim nedokázal porozumět. A tak jsem den za dnem odhaloval systém a jeho mechanismy, nacházel souvislosti a spojitosti v chování mravenčích obyvatel a shledával geniální zákonitosti v tomto celém světě spočívajících na využívání slepých a hluchých lidí. A pak mě to jednoho dne trknulo. Co kdybych sepsal vše, co jsem viděl a vnímal. Co kdybych napsal vše o životě? Třeba jednoho zmizí tato města a nahradí je jiná, kde už lidé budou žít lidsky a jinak, a třeba to tehdy někdo najde a bude mít nějaké důkazy o tom, jak se žilo kdysi, třeba to jednou bude číst někdo jako já, kdo je uvězněn a pomůže mu to. Třeba to ale nikomu nepomůže, ani to nikdo nebude číst, ale i tak to přesto jednomu člověku pomůže mě! Když jsem přemýšlel, o čem bych měl psát, jsem dlouho nevěděl, co by to mělo být. Myšlenek a nápadů byly stovky, ale přesto jsem nedokázal najít něco, co by to celé odstartovalo. Je vždy těžké udělat první krok. Ale jak se jednou udělá, ty další už jdou samy. Systém do hlav svých mravenčích lidí zanesl jednu zvláštní závislost, která se v lidech rozmohla až do roviny posedlosti. Jedná se o závislost na velikém konzumování hodnot. Ačkoliv byla ona závislost rozdílná v každém časovém období lidstva, tak pořád měla stejné principy a mechanismy. V lidech se zakořenil už od pradávna názor, že ten, kdo má vše co potřebuje, má více moci, více přepychu a větší možnosti, jak si užít všeho možného, jako se i zaopatřit a zajistit si klidnější a lepší život. Jak staletí plynula, toto vše se vyvíjelo v závislosti na tom, jak se vyvíjela lidská společnost a její struktura, až to dospělo do současných dob, kdy to celé dosahuje nebývalého maxima. Ano, troufám si tvrdit, že nyní je ona závislost na konzumu největší, a až jednou přejde, dosáhne velkého pádu. Systém onu konzumní závislost zprvu přirozenou, později vnuknutou lidem, začal velmi rychle využívat, neboť to byl jeden ze spolehlivých prostředků, jak zotročit svoje obyvatele, aniž by bylo třeba nějakých větší represí, zákonů a norem. Lidé se totiž rádi nechali opít pocitem, že mohou mít víc než ti kolem, stačilo jen, když by měli více majetku a větší pozemek. Z konzumu hodnot se tak stal časem měřící prostředek lidské velikosti. Ale nejen to. Byl i ukazovatelem lidské úspěšnosti, slávy, inteligence, rozumu, dokonce i povahy, osobnosti a charakteru. Prostě lidé tam, kde chtěli vidět něco kladného a dobrého, vždy dali konzumní závaží, a pokud se dané závaží převážilo ve prospěch dané okolnosti, bylo to vše v pořádku. Ale běda, jak dané závaží se nepohnulo! Všechno pak bylo zavrhnuto, popliváno a ocejchováno známkou méněcennosti a podřadnosti. Systém rychle v tomto vycítil velký zdroj své moci a vlivu, a tak se časem vytvořila zvláštní nemoc, kterou jsem si nazval konzumní chřipkou. Její symptomy jsou jednoduché, avšak o to více drtivě dopadají na lid. Při pohledu na konzumní výhody lidé ztrácí svůj rozum, svoje typické uvažování a chování. Jejich mysl se zatemní o to více, čím více lesku mají před očima. V současnosti tato nemoc ale zmutovala natolik, že už není třeba ukazovat konzumní výhody, a většinou stačí jen dát představu a vizi o konzumních výhodách. Lidé pak takto postižení, nevnímají bolest, strach, dokonce ani svoje city, mnohdy jsou schopni pod vlivem dané nemoci dělat zlé a špatné skutky, ubližovat nevinným, dokonce i nejbližším. Z dané nemoci se pak těžko dostává, a pokud to člověka úplně nezničí, zanechá to trvalé následky. Systém důmyslně pochopil, že tady je velký zdroj moc a nadvlády nad mravenčími lidmi, a tak se naočkovalo každému obyvateli kousek oné nemoci. Lidé se tak odmala stali závislými na konzumních výhodách, hlavně pak byli jeho otroky a uctivými sluhy. A když se vezme v potaz, že drtivá většina; výhod, moci, bohatství, slávy, atd. patřila mocným ideologickým autoritám je na bíle dni, komu de facto doopravdy lidé sloužili a otročili. Moderní člověk je citlivý na slovo otroctví. Pramení to z toho, že se považuje za svobodomyslného, spravedlivého, osvíceného a pokrokového člověka, v němž není žádné místo pro; přezíravost, nadřazenost, pohrdání, pýchu, atd. Ale realita je jiná. Nemůže být svoboden ten, kdo je závislým na něčem, co patří někomu jinému. Nemůže být svobodomyslný ten, kdo při představě, že by vše hodnotné bylo jeho, ztratí svou soudnost mysli a bude jednat proti svému přesvědčení, zdravému rozumu i vlastní povaze. Nemůže být spravedlivý ten, kdo pro konzumní výhody je schopen spravedlnost poplivat, nemůže být osvícený ten, kdo si nechá zatemnit mysl a oči pro konzumní výhody, a konečně nemůže být pokrokový ten, kdo je posedlý a ovládaný konzumními výhodami, jako tomu se dělo u lidí už před mnoha tisíci lety. Lidská mravenčí společnost po čase samovolně, si vytvořila svou vlastní hierarchii, založenou na konzumních výhodách, kterou i posléze uznávala více, než to, co bylo nastavené samotným systémem. Ono rozdělení lidí bylo většinou na tři skupiny. Na chudé, bohaté, a pak ty uprostřed, co nebyli dost bohatí, aby byli bohatými, a zároveň nebyli ani dost chudí, aby byli mezi chudými. Systém své mravenčí lidi v tomto jejich rozdělení nechal, jak jim i oddělil kus své moci, jako to děláváme, když se s někým podělíme o tabulku čokolády. Čas od času se stalo, že ti uprostřed se spojili a intrikami, půtkami, pomluvami a nečestnými způsoby sebrali bohatým jejich moc, která se jim darovala. Ovšem byli natolik hloupí a krátkozrací, že si nedokázali z toho vzít nikdy víc, než na co myslela jejich požitkářská a sobecká touha. A tak se brzo vrátila sebraná moc zpátky bohatým, při čemž chudým se naslibovalo, že vše bude spravedlivější a lepší. A ti uprostřed spokojení, že mají drobky z toho žvance, se povýšeně producírovali po ulici. Ten měl z toho nejvíce, protože třenice odkláněly mravenčí lidi od toho, aby se zajímali o to, kde je zbytek veškeré moci a peněz, jako je to udržovalo v patřičné porobě a poslušnosti. Ona závislost ovládala člověka. A nejen to, bujela a sílila s tím, jak bohatý daný člověk byl. A naopak, čím chudší byl člověk, tím méně podléhal zlatému zaslepení a více byl lidskou bytosti s city, rozumem a pochopením. Prostě a jednoduše, tam kde byl konzumní nadbytek, city a rozum šly pryč. Ale vždy platilo, že sotva se někomu ukázal konzumní nadbytek, probudila se v každém člověku ona konzumní chřipka. Systém ale pamatoval i na situace, kdy člověk nebude tolik závislým na zlatě, nebo dokonce bude mít vrozenou imunitu na konzumní chřipku. Ano, i takoví se objevovali, a nebylo jich málo. Proto se vytvořil obrovský systém s mnoha účinnými mechanismy, pomocí kterých se vytvořila konzumní nová závislost lidí. Onen systém spočíval v tom, že pokud chtěl člověk mít základní životní hodnoty pro žití ve městě, pokud chtěl mít klidný život, pokud chtěl mít nějaké bydlo a pokud chtěl celkově přežít důstojně, musel přijmout diktát konzumu. Daný systém tak efektivně zapojil konzum do všech těch základních životních hodnot, do bydlení, do klidného života, a tak pokud člověk toto vše chtěl mít, musel si nechat naočkovat konzumní horečku a stát se závislým, protože byl nucen hromadit hodnoty a mít je jako životní potřebu. Logicky pak platilo, že čím více toho každý měl, tím více se mu toho pak dostávalo. A tak i přesto, že daný člověk zprvu neviděl nic dobrého na konzumu a jeho závislosti, posléze chtě, nechtě začal sloužit a otročit konzumu, protože jinak by nepřežil v daném konzumním systému.
Programování je základem pro svobodný život, programování vzniklo díky duševní svobodě, tam kde není duševní svoboda, tam nemusíme umět duševně programovat, protože nám ideologičtí otrokáři vše naprogramují tak aby se měli oni velmi dobře, a my jenom plníme ideologické úkoly podle svatých ideologických programů. Většina lidí si programování spojuje jenom s počítači a internetem jenže programování je všude tam kde existuje inteligence, protože inteligence je systém který umí programovat. Čím více je systém inteligentní tím lépe on i logicky umí programovat a tak snadněji splní životní úkoly a zvládne složitou situaci. Co je to vlastně programování? Programování je nastavení složitého systému tak, aby on dělal to, co my od něj chceme a potřebujeme, k nastavení nejvíce používáme informace a snímače informací. Pokud nastavíte budík, aby vás vzbudil, tak jste budík naprogramovali jednoduchým programem. Program říká systému, co má konat a kdy to má konat, problémem zde jsou nečekané změny, se kterými jsme při programování nepočítali, a díky těmto změnám program často mnoho chybuje a tak jej musíme opravit, nebo jej musíme nahradit novým programem. V současnosti nefungují politické a ekonomické programy u národů, protože jsou centralizované a tak jsou složité a pomalé, problémem je že elita, která je v centru společnosti nechce centralizaci nahradit decentralizací, aby ona mohla snadno parazitovat na společnosti. Politické a ekonomické centrum je zásadní chybou v tomto systému, protože sobecky parazituje na pracujících lidech a dělá z nich hloupé ubožáky. Pokud budeme pečlivě sledovat pohyb peněz, tak zjistíme přesně kde je centrum, které sobecky parazituje na pracujících, a tuto černou ekonomickou díru musíme eliminovat, přirovnal bych to k optimalizaci stránky na internetu, kdy musíme u stránky odstranit vše, co snižuje u stránky její návštěvnost. Nepotřebujeme; celebrity, byrokraty, politiky, atd. Potřebujeme, aby byl zde každý člověk centrem, kolem kterého se zde vše točí, nestojíme o prázdné ubohé ideologické fráze, ale o to aby zde byla konečně ve všem správná rovnost, každý nahý na svět přichází a nahý ze světa musí i odcházet! Ten kdo sobecky hromadí jakékoli hodnoty, je parazit a musí být okamžitě eliminován, je zajímavé jak sobci zdůvodňují od pradávna to, že hromadí pro sebe veliké hodnoty a nikdy neřeknou čistou pravdu o tom, že to jsou obyčejní lakomí ubozí parazité.
V krizi je to co má špatné základy, a je jedno jestli jde o; rodinu, společnost, víru, politiku, ekonomiku, školství, zdravotnictví, programy, operační systémy, databáze, myšlení, atd. Jenom na pevném základu lze postavit veliký složitý systém, protože pokud zde není pevný základ tak se každý systém zhroutí při prvním problému nebo otřesu. Základ musí být zde jistotou, na kterou se lze vždy v každé situaci spolehnout, nejvíce myslíme na peníze a na to co je nám blízké, protože zde nejsou pevné základy a tak je zde často krize. Tak jako se může porouchat auto nebo počítač, tak se může porouchat i naše myšlení protože nemá pevné základy. Život v nás a okolo nás vzniknul díky myšlení na problémy, kdy jsme měli za úkol problémy odstranit a tak pro sebe získat existenční jistoty. Myšlení to je duševní energie a jde o to, aby tato duševní energie byla informačně a programově čistá, protože čistá duševní energie je základem pro vše v nás a okolo nás. Neustále vznikají politické a náboženské ideologie a díky informační a programové špíně i rychle zase zanikají, pevným bodem je zde informační a programová čistota, jenom na tomto základu je možné postavit rodinu a společnost. Nestačí jenom odstranit informační a programovou špínu co je na povrchu, musíme odstranit špínu i hluboko pod povrchem v nás a okolo nás. Nemá smysl, aby zde byla díky centralizaci; policie, soudy, vězení, armáda, byrokracie, politika, náboženství, sekty, mafie, atd. Smysl má jenom decentralizace, ve které není; policie, soudy, vězení, armáda, byrokracie, politika, náboženství, sekty, mafie, atd. Ekosystém je decentralizovaný, a proto je zde i čistota a všechna špína co zde vznikne, je i okamžitě správně uklizená. Jistoty pro rodinu a společnost nalezneme jenom v decentralizovaném systému, ve kterém není možné vyhlásit státní smutek nebo státní svátek, bude na každém, aby si on určil, kdy on bude smutný a kdy bude veselý, nebude zde žádné sobecké; mocenské, ideologické, ekonomické, vědecké, atd. centrum, které by rozhodovalo sobecky o druhých bez druhých. Každé mocné centrum je jako díra v lodi, kterou do lodi teče voda a tak se ekonomická loď potápí a je v krizi. Jeden den našeho prezidenta republiky stojí občany 2 000 000 Kč a nezaměstnaný člověk má na jeden den 100 Kč! Globální umělá inteligence a roboti s umělou inteligencí eliminují naši centralizaci a nastolí zde decentralizaci, nebudou zde již peníze ani soukromé vlastnictví a soukromé výhody, budeme všichni žít v klecích o velikosti 3x3x3 m a budeme pít jenom vodu a jíst granulovanou potravu. Nebudeme již mít v našem životě sex, protože se budeme stýkat ve virtuálním 3D optickém internetu, rozmnožování zajistí genetické továrny a umělá inteligence zajistí naší výchovu. Roboti si nás budou kupovat tak jako my si dneska kupujeme psy a kočky, abychom měli zde někoho, kdo nás bude milovat a obdivovat.
