Společnost musí poskytnout pomoc v nouzi

Nouze nás do společenství pevně spojuje a bohatství nás zase rozděluje na bohaté a chudé, tak to zde od počátku naší civilizace funguje a po období bohatství období bídy zde následuje. Bohatství moudrým slouží a hloupým poroučí, bohužel moudrých je zde nedostatek a hlupáků je zde nadbytek. Jakmile ideologie odmítne pomoc lidem v nouzi je zde brzo krize a zánik ideologického systému. Je to o vzdálenosti mezi mocnými a bezmocnými, čím větší je tato vzdálenost, tím rychleji se blíží zánik společenské centrální politické byrokratické ideologie. Tak jako se opilec vzdaluje od reality, tak se i mocné a bohaté autority vzdalují od ekonomické reality, ve které žijí bezmocní a chudí lidé a když dojde k překročení snesitelného vydírání a parazitování, přichází krize a zánik systému. V současnosti je celý systém ekonomický postaven na principu volnoběhu u motoru kdy se přívod paliva ekonomy sešteluje tak aby motor spotřeboval co nejméně paliva a nezastavil se. Pokud ale dojde nečekaně k nějakému zdražení a nedojde ke zvednutí příjmů tak se dostaví dluhy a systém se začne hroutit. Vše je o zabíjení nepřátel a konkurentů, jakmile neustále nezabíjíme nepřátele a konkurenty, musí zákonitě dojít ke krizi, protože vzniknou byrokratické centrální monopoly, které z pracujících lidí učiní rychle ubožáky a žebráky. Pokud si nemohu chránit to, co miluji a potřebuji, tak se ze mě brzo stane ubohý otrok, který bude rychle vyždímán mocným otrokářem a potom mě otrokář ekonomicky zabije, tak jako on zabíjí i nemocný dobytek.