Jak být člověkem

Mnozí si myslí, že po narození se každý z nás stává automaticky člověkem a není zvířetem, není tomu ale tak rodíme se jako zvířata a jenom velmi málo z nás se zde stane člověkem a přestane zde být zvířetem. Vše je jenom o pomoci cizím lidem v nouzi, aniž od cizích lidí za to očekáváme to, že se nám za to nějak odmění ekonomicky nebo jinak. Zvířata si sice taky v nouzi pomáhají, ale vždy zde jde jenom o pomoc někomu, kdo není zvířeti cizí a jde o pomoc někomu kdo je zvířeti blízký. Zdánlivě se může jevit pomoc cizím lidem v nouzi jako něco je nelogické a tím i chybné, hovoří se zde často o sociální a nesociální ideologii, třeba Bible je rozdělená na starou a novou část, kde v nové části je sociální Křesťanská ideologie a ve staré části je nesociální Židovská ideologie. Většinou lze říci, že čím chladnější je trvale počasí, tím více je ideologie i sociální a tam kde je trvale velmi teplé počasí, tam je nesociální ideologie. Právě chladné počasí stvořilo naši kulturní civilizaci a v tropickém pásmu žijí dosud divoši jako zvířata a neuznávají sociální ideologie a mnohdy i zabíjejí a potom pojídají nepřátele. Veliké množství hormonů nebo drogy, dělá často z člověka zlé zvíře, které se snaží pomocí násilí, zajistit si sobecky pro sebe veliké výhody bez ohledu na druhé.

 

Společnost musí poskytnout pomoc v nouzi

Nouze nás do společenství pevně spojuje a bohatství nás zase rozděluje na bohaté a chudé, tak to zde od počátku naší civilizace funguje a po období bohatství období bídy zde následuje. Bohatství moudrým slouží a hloupým poroučí, bohužel moudrých je zde nedostatek a hlupáků je zde nadbytek. Jakmile ideologie odmítne pomoc lidem v nouzi je zde brzo krize a zánik ideologického systému. Je to o vzdálenosti mezi mocnými a bezmocnými, čím větší je tato vzdálenost, tím rychleji se blíží zánik společenské centrální politické byrokratické ideologie. Tak jako se opilec vzdaluje od reality, tak se i mocné a bohaté autority vzdalují od ekonomické reality, ve které žijí bezmocní a chudí lidé a když dojde k překročení snesitelného vydírání a parazitování, přichází krize a zánik systému. V současnosti je celý systém ekonomický postaven na principu volnoběhu u motoru kdy se přívod paliva ekonomy sešteluje tak aby motor spotřeboval co nejméně paliva a nezastavil se. Pokud ale dojde nečekaně k nějakému zdražení a nedojde ke zvednutí příjmů tak se dostaví dluhy a systém se začne hroutit. Vše je o zabíjení nepřátel a konkurentů, jakmile neustále nezabíjíme nepřátele a konkurenty, musí zákonitě dojít ke krizi, protože vzniknou byrokratické centrální monopoly, které z pracujících lidí učiní rychle ubožáky a žebráky. Pokud si nemohu chránit to, co miluji a potřebuji, tak se ze mě brzo stane ubohý otrok, který bude rychle vyždímán mocným otrokářem a potom mě otrokář ekonomicky zabije, tak jako on zabíjí i nemocný dobytek.