V některé situaci je lepší společné vlastnictví a v jiné je lepší zase soukromé vlastnictví. Společné vlastnictví má tu výhodu, že se o vlastnictví stará více lidí a tak je i vlastnictví lépe využíváno. Výhodou soukromého vlastnictví je že se vlastník o vlastnictví lépe stará, ale zase je méně využívá, než kdyby to vlastnictví bylo společné. Většinou ve městě se setkáváme mnoho se společným vlastnictvím a na vesnici převažuje zase soukromé vlastnictví. Máme zde jenom to, o co se správně mnoho staráme, protože je nám to blízké a my jsme i blízko u toho o co se staráme. Jestliže je zde ekonomická a politická krize tak je způsobena tím, že se elita správně nestará o to, co jí lidé svěřili na starost, protože elita sobecky myslí jenom na to, jak se zde mít velmi dobře bez ohledu na společnost. Z vlastnictví je i zisk, ovšem jenom tehdy pokud se o něj správně staráme, dobrý hospodář se zde má dobře a o tom to zde je. Naučit se dobrému ekonomickému hospodaření není jednoduché a snadné, teorie v praxi většinou nepoužitelná je a v tom veliký problém současnosti je, že je zde všude nadbytek nehodnotné teorie a málo hodnotné praxe. Nikdo zde nemůže všemu porozumět a tak se specializujeme a navzájem spolupracujeme, jde o to, abychom na sobě neparazitovali a nedělali z druhých hlupáky jenom proto, že toužíme po hodnotách. Jak tento složitý problém řeší příroda která je zde už velmi dlouho a má s vlastnictvím veliké praktické zkušenosti? V přírodě není vlastnictví zajištěno nějakou mocnou organizací, ale každý si musí to co má sám chránit a pokud si to nedokáže ochránit tak o to i přijde, představme si tento přístup v lidské společnosti, máte třeba hospodářství, kde produkujete potraviny a pokud byste si nedokázali toto hospodářství uchránit před nějakou cizí skupinou lidí, co touží po tom, co máte tak byste o svoje hospodářství přišli a nic byste neměli. Zdánlivě se vám může zdát tento systém chybný, ale z blízka zjistíte, že je tento systém správný, chceš něco hodnotného zde mít, musíš si to tedy i umět ochránit jinak musíš počítat s tím, že o to brzo přijdeš. Cizí skupina lidí by vám tedy násilím sebrala vaše hospodářství a vy byste utekli a spojili se s jinými lidmi a přepadli byste svoje bývalé hospodářství, a vzali si je zase násilím zpět, a tak by to všude fungovalo. Každý by se bál vzdálit od toho co vlastní aby o to nepřišel a tak by se i věnoval jenom tomu, co by vlastnil, v jednoduchosti je funkčnost! S příchodem daní vznikla armáda a lidi začali cestovat, a čím více je zde daní tím více lidi musí i cestovat a jak pořád cestují tak se nestarají o to co mají a následkem je krize!
Archiv pro den: 14/10/2011
Smrt je přirozenou celebritou
Každý se snaží přijít, spatřit, vyhrát, mnozí díky tomu že zde vyhráli, se stávají i celebritami a potom přijde celebrita smrt a vše rychle skončí. Smrt není zrovna oblíbenou celebritou a máme z této přirozené celebrity strach, smrt vždy přijde, spatří a nakonec vždy vyhraje, nikdo nemá šanci jí uniknout. Někdo namítne, dokud žiji, není zde smrt, a když nežiji tak zde smrt taky není, to zní sice zajímavě ale přesto zde strach ze smrti je neustále. Jsou zde sice i tací co smrt vyhledávají a tak mnoho riskují nebo páchají sebevraždy, jiní zase se smrti bojí a snaží se jí uniknout pomocí léků a zdravým způsobem života. Zvířata se zabíjejí, nevidí v zabíjení nic zlého je to jenom boj o existenci spojený s násilím. Lidi se snaží vyhnout se zabíjení, jenom ve válce se zabíjíme, protože se situace změnila a musíme použít násilí. Technik bude smrt vnímat jako ukončení technické funkčnosti u systému, pro chemika je to ukončení chemického procesu, matematik to bere jako ukončení početního příkladu, atd. Smrt je ale pro každého specialistu jenom ukončení něčeho, zrození je opakem, a je to zase začátek něčeho, jsou to zde jenom začátky a ukončení. Život je běh, kdy běžíme za tím, co milujeme a potřebujeme a snažíme se tento běh vyhrát a stát se v něčem celebritou, i když se vám to podaří tak stejně přijde celebrita smrt a vše vám překazí, proto je smrt celebritou kterou nenávidíme a tak jí za celebritu nechceme nikdy uznat.