Sami sobě nevěříme a pochybujeme sami o sobě

Boj pravdy se lží nikdy neskončí, problematika lži není jenom u lidí, lež najdeme i v přírodě kdy se lež používá k ochraně hodnot, nebo při získávání hodnot, tak jako se to děje i v lidské kultuře. Konání je spojené s ekonomikou, a pokud je lež ekonomická tak je použitá jak u lidí, tak i v přírodě protože ekonomika je více, než pravda o tom to bohužel je.
Pokud bychom z našeho světa odstranili ekonomiku tak bychom i zlikvidovali úmyslnou lež a pokud by zde nebylo něco pravdou tak by zde šlo o chyby nikoli o úmyslnou lež.
Čím více jsme pod ekonomickým tlakem, tím více jsme nuceni i lhát, mocná politická elita která rozhoduje o nás bez nás je pod velikým ekonomickým tlakem a tak je nucená mám neustále chytře lhát tak my elitě již nevěříme a k politickým volbám neradi chodíme. Největším problémem je že jsme se bohužel naučili lhát sami sobě a tak sami sobě nevěříme a pochybujeme sami o sobě, následkem je závislost na chemických drogách, které nám dávají na krátký čas možnost uniknout z tohoto světa lží do světa kde je vše krásné ale po návratu je zde deprese a tak se ocitáme v nekonečném kruhu ze kterého nelze uniknout.
Pravda to jsou základy našeho myšlení a našeho konání, pokud někdo o tyto základy přijde tak dům jeho myšlení při prvních otřesech sesype a pohřbí veškeré myšlení a člověka promění v živou mrtvolu, náš svět se stal velikým duševním hřbitovem, kde je velmi vzácný člověk který má základy svého myšlení postavené na objektivní pravdě.
Subjektivní pravda to je jenom lež, která se maskuje jako pravda a z dálky nepoznáme to, že je to lež, subjektivní pravda to je dům bez základů a proto takové domy neustále padají a v troskách pohřbívají ty, co subjektivní pravdy milují. U posledního soudu se duše zváží, nakolik jí zatěžuje lež, když je díky lži duše těžká skončí v pekelném zapomnění na věčnost, duše kterou lež nezatěžuje, se vznese do duševního ráje a tato duše, ostatním duším potom dlouho spravedlivě kraluje.