Statistiky jasně dokazují to, že duševně chudí jedinci a duševně chudé společnosti jsou i ekonomicky chudé, je ale se třeba zamyslet nad tím co je to pravé duševní bohatství a co je zde falešné duševní bohatství.
Mnozí si spojují duševní bohatství s absolvováním vysoké školy, to je ale základní omyl duševně bohatý může být i negramotný člověk a naopak duševně chudý může být i profesor na vysoké škole!
Duševní bohatství není o tom, co víme, ale je o tom čemu věříme, každý člověk něčemu věří a tato víra určuje to, jestli je on duševně bohatý nebo je duševně chudý.
Nejsou zde jenom náboženské víry, jak si mnozí naivně myslí, vírou je to o čem nepochybujeme a na co se spoléháme, protože je to pro nás velikou jistotou, můžeme věřit třeba sami v sebe i to je víra.
Ten kdo věří sám v sebe, má správnou víru, díky které je on duševně bohatý, ten kdo nevěří sám v sebe má špatnou víru a díky tomu je on duševně chudý, i kdyby on zde byl; papežem, prezidentem, profesorem, řiditelem, milionářem, umělcem, atd.
V každém z nás je pravda i lež záleží jenom na nás, jestli s námi bude manipulovat pravda nebo lež, pokud s námi bude manipulovat pravda budeme duševně bohatí a díky tomu se budeme mít i ekonomicky dobře, pokud ale s námi bude manipulovat lež budeme duševně chudí a díky tomu se zde budeme mít i ekonomiky zle.
Pravdou je že blízké milujeme a cizí nemilujeme to je základ našich vztahů, pokud chce od nás někdo, abychom jej milovali, musí nám on být dlouho velmi blízký, jakmile se nám on vzdálí, přestaneme jej logicky milovat!
Vlastní dítě je matce velmi blízké a proto je i mnoho matka miluje, naopak mocné a bohaté ideologické autority jsou nám velmi cizí a proto je nemilujeme a v ničem jim nedůvěřujeme!
Život to je hra o to co milujeme a potřebujeme, jde o to, abychom v této hře nechybovali a tak se zde měli i ekonomicky dobře, ten kdo není duševně bohatý v této hře chybuje a tak chudý ekonomicky a duševně je.
Duševní bohatství vytváří ekonomické bohatství
20
Čvc